Lékárna na webu

Průměrný věk žen podstupujících umělé oplodnění je nyní 32 let. Desetina žen v tomto věku už vykazuje známky předčasného selhání činnosti vaječníků a s přibývajícím věkem je výskyt této poruchy ještě častější, upozornil Aleš Sobek z centra léčby neplodnosti Fertimed na dnešním pražském semináři věnovaném tomuto tématu.

Plodnost žen s přibývajícím věkem prokazatelně klesá, výrazně rychleji se šance na otěhotnění snižuje po 35. roce. Úměrně s klesající funkcí vaječníků roste i potřeba léčby neplodnosti a náklady na ni, uvedl.

Neplodnost je neschopnost páru dosáhnout početí během jednoho roku či neschopnost udržet těhotenství až do termínu porodu.

Metodou umělého oplodnění se v Česku narodí čtyři procenta dětí. Průměr EU je sedm procent. Metody léčby neplodnosti jsou od nejjednodušší úpravy cyklu a hormonálního prostředí přes endokrinní léčbu až třeba po metodu zavedení spermatu do dělohy. Tento způsob však má hodně komplikací. Účinný je z deseti, nanejvýš 20 procent, řekla ČTK Kateřina Veselá ze sanatoria zabývajícího se diagnostikou a léčbou neplodnosti.

Metody mimotělního oplodnění mají menší riziko komplikací, vyšší úspěšnost a hodí se pro více párů. Vyšší je také příspěvek, který klient hradí, vysvětlila.

Řada párů odkládá založení rodiny na pozdější dobu. Průměrný věk ženy při narození prvního dítěte vzrostl v ČR podle statistik mezi lety 1990 a 2008 téměř o pět let na více než 27 let. Přibývá třicetiletých bezdětných českých žen, jejichž podíl je nejvyšší mezi vysokoškolačkami - 30 procent.

Stárnutí rodičů a rodiček zvyšuje riziko genetických vad a nemocí u plodu. Současná medicína nedokáže poruchu změnit nebo postižený gen opravit, ale umí ho rozpoznat ještě před zahnízděním embrya v děloze. Výkon se však standardně nehradí.

Průměrný počet živě narozených dětí, které se narodí matce během jejího života, je v ČR podle výzkumů oproti průměru EU nižší. Na jednu českou ženu v reprodukčním věku připadá 1,3 živě narozeného dítěte, průměr EU je 1,5 dítěte.

Odkládání těhotenství je rys charakteristický pro všechny evropské státy a je obtížné ho ovlivnit. Úkolem společnosti by proto měla být podpora léčby neplodnosti, nikoli omezování preventivních a screeningových vyšetření souvisejících s léčbou neplodnosti pojišťovnami, míní Sobek.

Důležité jsou podle něj navýšení počtu hrazených cyklů umělého oplodnění pro každou ženu v reprodukčním věku, snížení doplatků na kvalitní léky v léčbě neplodnosti a zrušení regulace pojišťoven týkající se léčby neplodnosti. Zapomínat by se nemělo ani na účinnou výchovu omezující kouření a výskyt nadváhy, které rovněž zhoršující plodnost.

Rubrika: Lékárník expeduje
Témata: , neplodnost

Související články:

Brněnští vědci zkoumají mužskou neplodnost pomocí nanotechnologií